50 procent všeho jídla se vyhodí: každý druhý salát, každý druhý brambor a každý pátý chléb. Většina z nich skončí v koši dříve, než se vůbec dostane ke spotřebiteli. A téměř nikdo nezná rozsah odpadu.
Kdo vyrábí odpadky z jídla? Jaké jsou důsledky globálního ničení potravin pro klima? A za to, že uživí sedm miliard lidí?
Film nachází odpovědi mezi farmáři, manažery supermarketů, popeláři a kuchaři. V Německu, Rakousku, Japonsku, Francii, Kamerunu, Itálii a Spojených státech. A najde lidi, kteří si více váží našeho jídla a vyvinuli alternativy, jak s nimi přestat plýtvat.
Nikdo si nemyslí, že je dobré jídlo vyhazovat – „protože ostatní nemají co jíst,“ říkají mladší a ti starší ještě vzpomínají na hlad za války: „Byli jsme rádi za každou kůrku chleba.“ Všichni ale bereme část ve velkém ex a hop!
Valentin Thurn vystopoval realitu v našich popelnicích. V kontejnerech na odpad ve velkoobchodech, supermarketech a na našem prahu. Obsahují spoustu dokonalých potravin, některé ještě v originálním balení a často ani neuplynula doba prodeje. Jen v Německu se ročně vyhodí více než deset milionů tun potravin. A je jich víc a víc! Proč tolik vyhazujeme? Při hledání vysvětlení Valentin Thurn hovoří s prodavači a manažery supermarketů, pekaři, inspektory velkoobchodního trhu, ministry, psychology, farmáři a byrokraty EU.
Nachází systém, na kterém se podílíme všichni: supermarkety důsledně nabízejí veškerý sortiment zboží. Chléb na pultech musí být čerstvý až do pozdních večerních hodin a jahody jsou k dostání v kteroukoli roční dobu. A všechno musí vypadat perfektně: zvadlý list salátu, prasklina v bramboru nebo důlek v jablku a zboží je hned vytříděné. Kelímky od jogurtu dva dny před datem spotřeby. Skutečnost, že plýtváme polovinou potravin, má zničující dopad na globální klima.
Důsledky jsou dalekosáhlé, protože dopady na globální klima jsou zničující. Zemědělství spotřebovává obrovské množství energie, vody, hnojiv a pesticidů a deštný prales se kácí na pastviny. Více než třetina skleníkových plynů je způsobena zemědělstvím. Nezanedbatelný je i potravinový odpad kvasící na skládkách, protože produkované klimatické plyny mají rozhodující vliv na globální oteplování.
TASTE THE WASTE ukazuje, že dochází ke globálnímu přehodnocení a že existují lidé, kteří tomuto šílenství čelí s vynalézavostí a nasazením.
Malé kroky znamenají velkou příležitost.