Druhově vhodný chov hospodářských zvířat.

Na jedné straně to znamená, že zvířata vyrůstají rychlostí, kterou pro ně příroda zamýšlí pouze na základě myšlenky kvality. Například vzdání se růstových hormonů znamená, že „využitelnost“ začíná až později; ale výsledné jídlo je také zcela neznečištěné.

Na druhou stranu chovatelé dbají na to, aby měla zvířata dostatek pohybu, který si díky prodloužené životnosti mohou také hojně užívat. Výsledkem je, že se váš svalový systém vyvíjí, aniž byste museli cokoli dělat; Důsledně se vyhýbá stresu, který nevyhnutelně vzniká při hromadném chovu ve stísněných podmínkách.

Krmivo: nejlépe z vlastní produkce

To, co zvířata jedí v okolí jezera Wolfgangsee, je téměř výhradně „bio“. Prasata nebo drůbež jsou krmena většinou neupraveným obilím z vlastního pěstování nebo z regionu. Skot, kozy a ovce (přežvýkavci) si většinou mohou pomáhat sami a pást se na bujných loukách – a to je pro ně také důležité.

Přežvýkavci mají složitý systém čtyř žaludků, v nichž jejich rostlinnou potravu rozkládají bakterie; Jen tak mohou celulózu, ze které se vyrábí především tráva a listí, využít především k výrobě energie. Přestože rostlinná vlákna obsahují spoustu cenných složek, tělo je nemůže snadno extrahovat a vstřebat. Většina tvorů s jedním žaludkem, včetně nás lidí,

nemohl se tím živit, na rozdíl od krávy.

Přežvýkavci také rádi žerou seno. Mnoho farmářů proto v zimě krmí dobytek, ovce a kozy sušenou trávou, která pochází ze stejných luk, na kterých se v teplejších měsících pase dobytek. Neupravená tráva – čerstvá nebo sušená – je považována za nejzdravější potravu pro přežvýkavce; je bohatý na divoké byliny bohaté na živiny, které zvířatům propůjčují dlouhou životnost a v konečném důsledku vedou ke zdravé potravě.

Senné mléko obsahuje zvláště velké množství cenných omega 3 mastných kyselin a antioxidantů, které podporují regeneraci buněk u člověka. Skvěle také chutná, protože dochucovadla z divokých bylin se hromadí v mléce a dodávají mu pikantní vůni. Čistě nebo ve formě sýra, másla, smetany: okamžitě poznáte rozdíl oproti produktům vyrobeným z konvenčního mléka! (viz http://www.warum-heumilch.com/)

Alternativou krmení trávou nebo senem je siláž. Siláž se vyrábí také z trávy, ale ta se pouze suší a následně okyseluje v silech, aby se zachovala (podobně jako se vyrábí kysané zelí). Seno lze vyrábět pouze tehdy, bylo-li dostatečně dlouho suché; Siláž lze na druhou stranu vyrábět i za nepříznivého počasí a je pro zemědělce o něco výhodnější (žádné senoseče apod.). Siláž navíc poskytuje dobytku celkově více energie, a proto je dojivost a přírůstek hmotnosti vyšší. To je však také za cenu nižší celkové kvality, která na vyrobených potravinách drhne. (srov. Buchgraber, str. 27)

Většina zemědělců v okolí jezera Wolfgangsee proto v zimních měsících spoléhá buď výhradně na seno a trávu, nebo na kombinaci siláže z vlastní produkce. Většinou se zdržují podávání průmyslově vyráběných koncentrovaných krmiv bohatých na bílkoviny – například na bázi sóji. Protože „nárůst užitkovosti“ hospodářských zvířat, kterého lze v důsledku toho dosáhnout, je v konečném důsledku na úkor kvality; použitá sója byla také často geneticky modifikovaná, a proto v ekologickém zemědělství vlastně nic neztratila. (vidět. http://www.wwf.de/themen-projekte/landwirtschaft/ernaehrung-verbrauch/fleisch/soja-als-futtermittel/).

Přirozené krmení tím, co země nabízí, se v oblasti kolem jezera Wolfgangsee po staletí osvědčilo. Zdejší farmáři již dlouho vědí, že kvalita může být výsledkem pouze opravdové spolupráce se zvířaty a přírodou.